VČELA KRAŇSKÁ

Důvody ochrany plemene

Ekologie a údržba krajiny
V současné době spočívá nejvýznamnější úloha včely v opylování kulturních i divoce rostoucích rostlin. Jedno včelstvo navštíví denně kolem deseti milionů květů. Podílí se tak na opylení 70 až 80 % všech ovocných stromů. Zvyšuje hektarové výnosy většiny zemědělských plodin. Nezanedbatelná je i ochranná funkce včely pro rostliny, neboť při vnikání do květů z nich vytřásá vajíčka škůdců. Omezuje tak výskyt larev či housenek živících se pylem nebo částmi květů. Sbíráním mšicové medovice očišťuje listy a zlepšuje transpiraci a zároveň zabraňuje výskytu různých houbových chorob (př. černě na ovoci). Při bastardizaci populace včel poklesne užitkovost a hrozí výrazné zvýšení agresivity včelstev. Cizí plemena se mohou stát zdrojem nákazy nových patogenních kmenů mikroorganismů a parazitů.

Historie plemene
Na území Čech a převážné části Moravy se vyskytovala včela tmavá. Pouze v jihovýchodní části Moravy byla rozšířena včela kraňská. V polovině 19. století byla původní tmavá včela nekontrolovatelně pokřížena ostatními plemeny (včela italská a kraňská, ale také cyperka, včela kavkazská). Následkem byl zánik tmavé včely v čisté formě.
Na sklonku 19. století započal rozsáhlý plemenářský program. Snahou bylo navrátit se k původní tmavé včele a oslabit vliv včely italské. Vliv včely kraňské setrval, protože exteriér naší včely se velmi blíží ke standardu včely kraňské. Po první světové válce se ještě zvýšil dovoz prošlechtěných kraňských kmenů.
Z průzkumu chovů v roce 1965-1966 bylo patrné, že tmavá včela v čisté formě přestala existovat. V roce 1967 na základě hodnocení mírnosti, klidu při manipulaci, jarního rozvoje, přizpůsobivosti a schopnosti využít snůšku z jetele lučního se zjistily přednosti čistokrevného plemene včely kraňské oproti částečně pokřížené kraňské včele našich chovů.
V roce 1970 započal přechod k plemeni čisté včely kraňské dovozem prošlechtěných linií. Do roku 1980 byl jediným zdrojem plemenného materiálu Rakousko a severní Slovinsko. V roce 1985 však došlo k úhynu více než třetiny rakouských včelstev na varroázu. Obdobná situace se opakovala v Rakousku ještě několikrát v následujících letech. V roce 1989 se tak Čechy staly rezervoárem včely kraňské.

Exteriér
Středně velká včela s dlouhými končetinami. Chitin je tmavý s častými výskyty kožovitě zbarvených okrajů nebo celého prvního zadečkového článku. Ochlupení je husté a krátké. Ochlupené proužky tergitů zadečku jsou široké až velmi široké.

Vlastnosti
Rychlý až velmi rychlý jarní rozvoj končí u některých kmenů již v plném létě. Přezimuje velmi hospodárně. Zvýšená rojivost je známa jen u méně prošlechtěných kmenů.
Má dobrý sběrací a orientační smysl, silnou energii v letu, využívá dobře jak snůšku nektarovou, tak i medovicovou. Dobře opyluje i využívá snůšku z jetele lučního.
Je velmi mírná a klidná při manipulaci s plásty. Je značně odolná vůči bakteriálním nákazám plodu. Málo tmelí. Má vynikající přizpůsobivost.

Struktura populace
Vývoj populace podporované jako genetická rezerva  

 

 

Rok Počet matek Počet chovů
2002 359 7
2003 354 7
2004 439 7
2005 395 7
2006 356 7
2007 401 7
2008 355 7
2009 387 7
2010 383 7
2011 373 7
2012 368 7
2014 406 7
2015 379 7


Projekt ochrany včely kraňské v rámci Národního programu zajišťuje a informace zájemcům poskytuje:
Výzkumný ústav včelařský, s.r.o.,

Dol 94, 252 66 Máslovice 
tel.: 220940480, 220941259

Ing. Dalibor Titěra, CSc. 
 
www.beedol.cz

 



 
{FOTOGAL:vcely}
 
?>