Genetické zdroje ryb

 

 

Cílem ochrany genetických zdrojů ryb je uchování čistých plemen a linií ryb pro potřeby udržitelného rozvoje vodního hospodaření.
 
Kapr
U tohoto hospodářsky nejvýznamnějšího druhu došlo po roce 1945 k vymizení řady plemen a krajových rázů resp. jejich překřížení. Vlivem importů a produkce meziplemenných vysoce užitkových hybridů došlo ke zúžení genofondu, kdy se využívá několika specifických polyhybridů. Hospodářsky významných je v současné době 7 plemen a dvě původní linie.
Historie chovu kapra
Kapr u nás kdysi žil jen v dolních tocích řek. Rozvoj rybníkářství, který začíná za vlády Karla IV., znamenal zavedení kapra do všech našich řek. Zde nalezl vhodné podmínky v klidných hlubokých tůních, jež vznikly stavbou jezů. Největšího rozmachu dosáhlo rybníkářství až v 2.pol. 15. a 16. století, kdy vznikaly veliké skupiny rybníků hlavně ve východních a jižních Čechách, ale také na Moravě. kdy se také český kapr začal vyvážet do ciziny. Po třicetileté válce rybníkářství upadalo. V 18. století bylo mnoho rybníků zrušeno a přeměněno na louky a pole. Úroveň rybníkářství se později zlepšila, ale kvalitativně ani kvantitativně již nedosáhla úrovně ze 16. století. Dnes patří kapr mezi hospodářsky nejdůležitější druh ryb našeho vodního hospodářství.
 Biologie kapra
Patří mezi středněvěké ryby. (Nejstarší jedinci se dožívají 20 až 30 let a jejich hmotnost může dosahovat i přes 20 kg). Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 2-4 let. Samci jsou menší a štíhlejší než samice stejného věku. Tře se v květnu až červnu, v závislosti na teplotě vody (přes den 17-20 oC a v noci nad 14-15 oC). Rychlost jeho růstu je velmi dobrá, ovlivňuje ji podstatně dostatek potravy a délka vegetačního období. První rok kapr dorůstá 7-12 cm, druhý rok 15-25 cm, třetí rok 20-35 cm, čtvrtý rok 25 až 45 cm a pátý rok 35-50 cm. Vyznačuje se velmi chutným masem, obsahujícím 3-9 % tuku.
 Jihočeský lysec (BV)
Linie se vyznačuje vyrovnanými užitkovými vlastnostmi, přiměřenou odolností. Má střední až vyšší tělesný rámec. Je vhodná pro střední až vyšší intenzitu hospodaření.
Telčský lysec (Te)
Linie Te je vhodná jak do normálních obsádek s minimálním přikrmováním, tak i do obsádek středně zhuštěných se zvýšeným krmením obilovinami. Vhodná linie do různorodých podmínek středních až vyšších geografických poloh.
Žďárský lysec (Žď-L)
Vznikl na základě telčského lysce v 60.letech. linie konstitučně tvrdší, dosahuje dobrých produkčních výsledků ve vyšší nadmořské výšce, vyšší přežití plůdků při zachování požadované intenzity růstu a žádoucího exteriéru.
Žďárský šupináč (Žď-Š)
Mateřská linie, pochází z místního žďárského šupináče, chovaná ve vyšších geografických polohách. Vykazuje vyšší odolnost, přírůstek hmotnosti a přežití. Používá se k produkci užitkových kříženců v hybridizaci s Ropšinským šupináčem.
Jihočeský kapr šupinatý (C 73)
Vznikl v 60.letech, homozygot v genotypu ošupení. Linie je vhodná do standardních chovatelských podmínek. Nachází se ve vysokém stupni homozygotnosti. Je vhodná jako standardní linie do testů užitkovosti ve společných obsádkách.
Mariánskolázeňský kapr šupinatý (ML)
Linie pochází ze šupinatého kapra rozšířeného v západních Čechách. V současnosti se využívá k hybridizaci a testům v genotypu ošupení. Linie dosahuje v běžných provozních podmínkách velmi vyrovnaných produkčních výsledků. Je pro ní charakteristická vysoká plastičnost růstu, příznivé parametry přežívání v normálních i zhuštěných obsádkách, kde si udržuje velmi dobrý zdravotní stav a při ekonomické spotřebě krmiv dobrou kondici a exteriér.
Syntetická linie C 434, C 435
Byly vyšlechtěny z populací místního lysce, importovaných linií z Maďarska a dnes již (i v Německu) vymizelého aischgrundského lysce. Předností je velmi dobrá růstová vyrovnanost včetně ošupení, vysoký tělesný rámec. Linie dosahují mimořádně příznivých výsledků v testech užitkovosti ve společných obsádkách, žádoucího exteriéru, jsou vyrovnané i v zhuštěných obsádkách.
 Lín
Ve šlechtění lína má ČR světovou prioritu a chová zcela ojedinělý genofond, od roku 1979 udržuje ve VÚRH původní krajové populace, ze kterých bylo založeno osm linií (vodňanská, mariánskolázeňská, táborská, zlatá, velkomeziříčská, modrá, hlubocká, kož92)
 
Sumec velký
Je chován většinou extenzivně, z umělého výtěru vlastních geneticky nespecifikovaných obsádek. Ve VÚRH byly založeny výchozí linie z populací autochtonních divokých populací z povodí Labe a Moravy, vodňanská a hlubocká, od roku 1994 je zakládána populace z odlovů autochtonních dunajských sumců z oblasti Gabčíkovo.
 
Pstruh duhový
Podobně jako u kapra, o roce 1945 došlo k přílivu  geneticky neznámých populací. Byly vybrány tři, které tvoří základ českého pstruhařství.
PdD75 – rychle rostoucí linie s raným jarním výtěrem, selekcí generačních ryb je posunuta doba výtěru na pozdější období, vhodnější pro klimatické a podmínky českého pstruhařství. Vykazuje zvýšenou odolnost jiker vůči nízké teplotě vody.
PdM - místní forma pocházející z let 1946-7 z mariánskolázeňska. Po dvaceti letech selekce se vyznačuje jarním výtěrem, vyšší odolností proti stresových faktorům prostředí. Jako čistá linie se používá v mateřské pozici do hybridizačních programů.
PdD66
Původní nemigrující forma pstruha duhového šlechtěná na podzimní výtěr, vysoce užitková, s velmi dobrou konverzí krmiva, ale méně odolná proti stresům.
 
Síhovité ryby
V ČR byly chovány dva druhy, síh peleď a síh maréna, mezi kterými docházelo k náhodné i záměrné hybridizaci s využitím heterózního efektu. Po roce 1985 byly provedeny genetické analýzy těchto hybridních populací, které zjistily značnou nevyrovnanost s doprovodnými negativními efekty (snížená rychlost růstu, předčasná pohlavní zralost atd.) V roce 1992 zahájil VÚRV projekt záchrany čistých druhů cílem obnovit a rozšířit jejich chov v čisté podobě.
 
Jeseteři
Jeseter malý
se vzácně vyskytuje v povodí Moravy resp. Dunaje, využívá se k mezidruhové hybridizaci.
Vyza velká
V povodí Moravy je považována za vyhynulý druh, patří mezi nejohroženější druhy jeseterů vůbec. Oba druhy se udržují v rozmnožovacím chovu v čisté formě.
 
Základní metodou udržování genetických zdrojů ryb je chov in situ v živých genových bankách - kmenových hejnech 100 samičích a 20 samčích ryb, s obnovou po 6-10 letech, s každoročním vytíráním a odchovem potomstva z 1/3 hejna. Každé plemeno je chováno minimálně ve dvou oddělených lokalitách.
Ryby v chovných hejnech jsou individuálně označeny čipy, které umožňují dálkovou detekci, nebo individuálními značkami vymraženými tekutým dusíkem. Souběžně je zajišťován odběr a uchování semenných dávek v kryobance.
Vývoj početních stavů kmenových hejn (podniků) od roku 2004:
 
Rok
pstruh
lín
sumec
síhové
jeseteři
kapr
2004
7  (4)
11 (3)
2  (1)
3  (2)
3  (2)
19  (8)
2005
7  (4) 
12 (3)
2  (1)
3  (2)
4  (3)
21  (9)
2006
7  (4) 
13  3)
2  (1)
3  (2)
4  (3)
16  (8)
2007
7  (4) 
8   (3)
2  (1)
3  (2)
4 ( 3)
18  (7)
2008
7  (4) 
8  (3)
2  (1)
3  (2)
4  (3)
19  (7)
2009
7  (4)
8  (3)
2  (1)
3  (2)
3  (3)
19  (7)
2010
8  (5)
8  (3)
2  (1)
3  (2)
3  (3)
15  (6)
2011
8  (5)
8  (3)
2  (1)
3  (2)
4  (3)
15  (6)
2012
8  (7)
2  (2)
0
3  (3)
4  (3)
13  (6)
2014
8  (7)
8  (3)
1  (1)
3  (3)
2  (2)
14  (5)
2015
8  (7) 
8  (4)
2  (1)
3  (3)
2  (2)
13  (5)
 

{FOTOGAL:ryby}

 
?>