FAO (FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS)

Organizace Spojených národů pro výživu a zemědělství  (FAO)   je mezinárodní institucí vedoucí boj s hladověním.

Jejím posláním je zvyšování úrovně výživy lidstva a zkvalitnění života venkovských obyvatel prostřednictvím zlepšování produktivity zemědělství, a tak zároveň napomáhá růstu světové ekonomiky.

Slouží jako neutrální fórum pro rovnoprávné setkávání a vyjednávání rozvojových i rozvinutých zemí. Jako zdroj znalostí a informací pomáhá v rozvoji venkovských oblastí, modernizaci a zlepšování zemědělství, lesnictví a rybářství s cílem zajistit odpovídající výživu pro lidstvo.

V roce 1996 na Světové potravinové konferenci (World Food Summit) v Římě, svolané FAO, 185 zemí plus Evropské společenství přislíbilo tzv. Římskou deklarací snížit počet hladovějících lidí na polovinu do roku 2015.

Celosvětově je živočišná produkce největším uživatelem zemědělské půdy a program FAO pro toto odvětví má za cíl podpořit rozvoj narůstajícího a rychle se globálně měnícího sektoru chovu hospodářských zvířat tak, aby produkoval kvalitní a bezpečné potraviny.

Základním biologickým kapitálem a zdrojem rozvoje chovu jsou plemena domestikovaných živočišných druhů. Přesto dosud úroveň znalostí o kapacitách a vlastnostech většiny těchto zdrojů je nízká.

Rozvoj poznávání se soustředil na několik málo globálně využívaných plemen, péče o ostatní a jejich rozvoj byly opomíjeny. Výsledkem je rozsáhlá genetická eroze – nenahraditelná ztráta genů opomíjených plemen – která se stále prohlubuje, protože masivní zvyšování poptávky po živočišných produktech nutí zemědělce využívat ve vyšší míře stále menší počet jenom těch nejvýkonnějších plemen.

V roce 1992 přijala Organizace spojených národů Dohodu o biologické rozmanitosti (CBD), kde se poprvé většina států (mimo USA) shodla na závazných zákonných nástrojích chránicích biodiverzitu a udržitelné využívání biologického bohatství. Její podstatou je to, že státy mají výsostné právo na biodiverzitu v rámci svého území, ale jsou povinny biologické zdroje chránit a umožnit přístup k nim (tj. jejich využití) , za podmínek které si samy stanoví.

Rozhodujícím prvkem k zastavení poklesu genetické diverzity hospodářských zvířat je řízený management jejich zdrojů charakterizovaný – setrvalé uchování, rozvoj a využití. V souladu s uvedenými globálními závazky navrhla FAO programy pro řízení těchto zdrojů a všemi prostředky napomáhá jejich realizaci.

Otázky uchování a využívání GZ a spravedlivého rozdělování přínosů plynoucích z jejich využití řeší v rámci FAO Komise genetických zdrojů. Ta byla ustavena roce 1983, původně pouze pro GZ rostlin, v roce 1995 byla její působnost rozšířena na ostatní komponenty agrobiodiverzity.

Komise navrhuje politiku, strategii, programy a specifické aktivity uplatňované v členských státech FAO. Navrhla a doporučila Globální strategii pro management těchto zdrojů a permanentně monitoruje a vyhodnocuje její účinnost.

Pro řešení specifických a technických záležitostí byly v rámci Komise v roce 1997 ustaveny Mezivládní technické skupiny (Intergovernmental Technical Working Group), jak pro rostlinné tak pro živočišné zdroje.

 
?>